Toto plemeno se v poslední době pomalu, ale jistě stává celospolečensky oblíbeným. Přispívá k tomu nejen jejich milá, oddaná a společenská povaha, svůj podíl má i různorodost v rámci plemene – člověk si může vybírat z mnoha barev a odstínů mezi světle hnědou a černou, a k tomu rozlišujeme i jezevčíky krátkosrsté a dlouhosrsté.
Lovecké plemeno
Mezi celkem základní znalosti patří, že se jedná o loveckého psa, takzvaného norníka. Jezevčíci byli hlavně dříve využíváni k pronásledování lišek a jezevců do nor, kde s těmito nezřídka o mnoho většími zvířaty bojovali. Od tohoto faktu se odvíjí lovecké vlohy, které každé štěně plemene dědí od svých rodičů. Zároveň tím můžeme vysvětlit svéhlavost, někdy až paličatost, která se u těchto psů objevuje – v norách se jezevčíci na pána spoléhat nemohli, a bylo tedy nutné, aby měli alespoň základní autonomní a logické myšlení.
Z pohledu na historii je také zřejmé, že byť je tak často chován, nejedná se o psa příliš vhodného do bytu. Nesvědčí jim ani ruch velkoměst. Naopak jsou ideálními psy k domku se zahrádkou, kde mohou i jako dobří hlídači upozornit na případného vetřelce hlasitým štěkotem.
Jezevčík a děti?
Díky své povaze mohou být příslušníci tohoto plemene skvělými rodinnými psy. Nepořizujte je ale jako hračku dětem! Nesmíme zapomenout na samostatné uvažování a obranné instinkty pejska, proto je potřeba, aby hlavně děti zacházely s pejskem s opatrností a respektem. Také je dobré, aby obzvláště rodinný pes absolvoval alespoň základní výcvik. Díky své individualitě totiž mohou mít jezevčíci sklony k pocitům, že mnohé situace vyřeší sami lépe, než jejich pán.
Zdravotní rizika
Vzhledem ke stavbě těla jsou jezevčíci náchylnější k poraněním či vadám páteře. Té nesvědčí například ani časté zdolávání schodů, rovněž nevhodné je i skákání. Důležité je hlídat i výrazný apetit těchto psů, díky kterému mohou snadno ztloustnout. V neposlední řadě jsou zejména starší jedinci predisponovaní k onemocněním srdečních chlopní.