Vzduch, který dýcháme, považujeme za naprostou samozřejmost, a uvědomujeme si jej zejména ve chvíli, kdy se nám doma cosi připálilo na pánvi a je nutné rychle vyvětrat, anebo je venku smogová situace a trpíme respiračními problémy. Vzduchové hmoty však můžeme využívat i jinak.

Volné oblečení – nosíte raději volné oblečení, nebo upnuté? Pokud jste ten druhý případ, počítejte s tím, že mezi vámi a okolním prostředím nebude kromě textilní látky žádná izolační hmota, a že bude vaše tělo více zatíženo procesem termoregulace. Spotřebujete zkrátka více energie na ochlazování či zahřívání těla v době, kdy je venku spíše chladno nebo naopak horko. Kdo však nosí oblečení volného střihu, a třeba i trochu větších velikostí, má mezi oděvem a pokožkou vzduchovou vrstvu, která výrazně pomáhá jako tepelný izolant. Budete se v takovém oděvu cítit lépe právě díky tomuto jevu.

Hrnek s dvojitým pláštěm – možná, že jste někdy zaregistrovali v prodeji nerezové hrnky s dvojitým pláštěm, tedy vnější část a vnitřní je spojena v jeden celek a mezi oběma kovovými plechy je vrstvička vzduchu. Ta má tak úžasnou schopnost vytvářet stejný efekt, jako volné oblečení, a sami si můžete vyzkoušet, jak to funguje. Káva nebo čaj zůstanou uvnitř horké mnohem déle, než např. u keramických hrnků stejné velikosti. Zatímco v tom keramickém je káva už studená, v nerezovém s dvojitým pláštěm je stále teplá.

Vzduchová mezera uvnitř zdiva – dříve se některé domy stavěly tak, že mezi vnějším a vnitřním pláštěm byla vzduchová mezera, cca na šířku cihly. Ta perfektně izolovala teplo tak, že v zimě se uvnitř nemuselo tolik topit a v létě bylo zas v domě mnohem chladněji, než venku, i bez klimatizace. S takto postaveným domem z opukového kamene se můžete setkat např. na Kladensku.

Možná, že si vybavíte další příklady, kde vzduch funguje jako izolant, a možná, že je sami aktivně využíváte.