Za socialismu se u nás postavilo poměrně dost různých rekreačních objektů, plus se mnohé třeba vytvořily i rekonstrukcí nemovitostí jiných. My lidé zpoza železné opony jsme tehdy měli jen omezené možnosti cestovat po světě, spousta států byla pro naše obyčejné smrtelníky skoro nebo i naprosto nedostupná, a tak jsme se prostě uchylovali k tomu, že jsme si aspoň dopřávali možnost chatařit či chalupařit. A vzhledem k této situaci tedy nebylo divu, že nebyly rekreační objekty často k sehnání, ani když člověk nabízel ledacos. A neuspěl často ani ten, kdo nabízel o hodně víc než odhadní cenu, za kterou se podle tehdejších pravidel měly nemovitosti nakupovat a prodávat. I kdyby jeden člověk nabídl jinému pořádnou částku bokem, vesměs by neuspěl.
A dnes? Dnes se sice na trhu nabídka a poptávka docela vyrovnaly, a i po světě už dnes cestovat můžeme, ale stejně je nejednou problémem si nějaký ten rekreační objekt koupit. To ale hlavně proto, že se ceny vyšplhaly hodně vysoko. Nemovitý majetek se stal v naší zemi cenností a jistotou, a když už ho tedy někdo prodává, chce za něj vesměs hodně velké peníze. Tolik, kolik jich mnozí z nás jen tak nedají dohromady.
A jak si tedy má koupit nějakou nemovitost určenou k rekreaci ten, kdo nemá ohromné peníze doposud pohromadě? Ten si na něco takového může třeba i půjčit. Ovšem samozřejmě jedině tehdy, když mu někdo žádoucí půjčku poskytne.
A když někomu v bance na rekreační objekt nepůjčí? Pak je tu naštěstí ještě i hypotéka na chatu od nebankovní společnosti. Která se dá získat docela snadno v případě, že se za její splacení zaručí člověk zástavou nemovitosti. A protože jsou nebankovní hypotéky snadno dostupné, pořizují si je mnozí. Aby měli na koupi právě rekreačních objektů, které jsou tak žádané. A s největší pravděpodobností tomu ještě hodně dlouho nebude jinak.